Kafarnaum

KAFARNAUM je libanonské drama, které těží z mnohaletého průzkumu mezi uprchlíky a zanedbanými, opuštěnými, nebo uvězněnými dětmi. Má vyvolat mezi diváky pobouření, že i dnes se mohou dětem dít takovéto věci.

Zain El Hajj je 12-ti letý kluk, který byl právě odsouzený na 5 let. Bodl totiž „toho čubčího syna…“

Vyprávění pomocí flashbacků. Seznamujeme se s rodinou. Jde o syrské uprchlíky žijící ve slumu mezi těmi nejchudšími obyvateli Bejrútu. Žijí, jak se dá. Zain na falešné recepty shání tramadol, který doma drtí a namáčejí v něm oblečení, které pak matka prodává ve vězení. Také pracuje jako poslíček pro Assada, který jim pronajímá byt. Ten si dělá choutky na jejich jedenáctiletou dceru Sahar. Zain se ji snaží ochránit, ale rodina ví, co je nutné pro jejich přežití…

Když Zain zjistí, že Sahar bude za Assada provdána, utíká z domu a seznamuje se s Etiopskou migrantkou Rahil. Je třeba si uvědomit, že v tomto světě se všichni pohybují bez dokumentů. Všichni jsou nelegální přistěhovalci, na kterých parazituje vybraná skupina jedinců. Rahil má malého chlapečka Yonase, o kterého se Zain – výměnou za ubytování stará, když ona pracuje.

Ano, je to hodně ze života. Ačkoliv je snímek fikcí, děj je poskládán z reálných zkušeností libanonské tvůrkyně, které nasbírala při práci na scénáři. Pro postavu Zainovy matky se režisérka inspirovala setkáním se ženou, která má 16 dětí a žije v podobných podmínkách, jaké jsou ukázány ve filmu. Drtivá většina rolí je obsazena neherci.

Máme možnost vidět nepříjemnou realitu arabského světa. Režisérka Nadine Labaki mluví o snaze ukázat problémy dětí a pokusit se představit si, co by asi řekli, kdyby dostali prostor. Právě proto na konci Zain říká:

„Chci, aby mě dospělí poslouchali. Chci, aby dospělí, co se nedokážou starat o děti, žádné neměli.“

Nám nezbývá nic jiného, než s ním souhlasit.

K celkovému vyznění snímku přispívá autentická kamera a herecké výkony dětí. Jakoby snad ani nehráli. Prostě žijí svůj další den. A že má takových dnů za sebou nepočítaně představitel Zaina, Zain Al Rafeea je bez jakýchkoliv debat. Jde o skutečného syrského uprchlíka, který žil v Libanonu a dnes je norským občanem. Představitelku Rahil zase hraje eritrejská migrantka Yordanos Shiferaw. 

V tomhle filmu nemá na růžích ustláno nikdo. A jediným cílem je přežít. Výsledkem je drama, které celkem jasně ukazuje rozdíly mezi kulturami. Už jen tohle ve mně dokáže vzbudit emoce.

 

František Jukl (Fr) hodnotí: 80%
Verdikt: Připadal vám někdy život jako hromada sraček? Jestli ano, přidejte si k nim ještě jednou tolik a možná pochopíte, co prožívají děti v jiných koutech světa. KAFARNAUM vypráví jen o několika nešťastnících, ale jejich útrapy a snahu o přežití předvádí hodně realisticky. A každému okamžitě dojde, že jim podobných jsou miliony. A pochopíte, proč se většina snaží odejít za lepším životem…

Reklama

KOMENTÁŘE

Zatím nebyl přidán žádný komentář.