Parazit: RECENZE

Sociální sonda do korejské společnosti „GISAENGCHUNG“ k nám přichází ověnčená Zlatou palmou a faktem, že jde o divácky nejúspěšnější film, který kdy festival v Cannes vyhrál. Uznávaný režisér Bong Joon-hoa (správně je i český přepis Pon Džun-ho) natočil komedii bez klaunů a tragédii bez padouchů a díky střídání filmových žánrů pokračuje v budování kultu svého vlastního filmového stylu.

 

Film kritizuje sociální poměry v Koreji. Je třeba si uvědomit, že zde jsou velké rozdíly mezi jednotlivými společenskými vrstvami. Ohromný problém je nezaměstnanost. Ve snímku jedna postava říká, že na pozici sekuriťáka se hlásilo pět set vysokoškoláků. Bohatí a chudí se moc nepotkávají. Pro lidi z různých poměrů není snadné obývat jeden prostor. Často se stává, že lidské vztahy založené na přátelské koexistenci či symbióze nevydrží a jedna skupina je donucena parazitovat na druhé.

 

 

Jiný kraj, nejen jiný mrav, ale také jiné sociální drama. „PARAZIT“ vypráví o rodině, která nemůže sehnat práci. Vše se změní, když dostanou šutr, který prý přináší bohatství. No, možná je to spíš tím, že je Kim Ki-woo (tedy syn – já bych na jménech netrval, protože na to asi ještě nejsme připravení) doporučen kamarádem do bohaté rodiny na výuku angličtiny. Rodina postupně využívá příležitostí, které si ovšem sama vytváří a obsadí všechny pracovní pozice v domě.

 

Postav není moc – táta, máma, dcera, syn, pak ti bohatí ve stejném počtu a pak ti, kteří odskákali jejich „šikovnost“. Parazituje tady vlastně každý na každém. Chudí na bohatých, bohatí na práci chudých. Prostě jak píšu - jiný kraj, jiný sociální drama, jiný politický postoje. Klidně by to mohla být divadelní hra. Film se hlavně odehrává ve dvou prostorech – v bytě a v domě. Nechybí typické střídání žánrů - satira, drama, thriller (důmyslný plán s třešničkou na dortu, jak se zbavit hospodyně) a samozřejmě horor. A to pořádnej! Takže je jasné, že idyla nebude trvat věčně – to není spoiler, protože o čem by to asi tak bylo, že? Jsou zde také vtipy vycházející z napětí mezi oběma Korejemi. Narážky na možnou severokorejskou invazi nebo parodování severokorejské moderátorky zpráv.

 

 

Osobně postrádám větší útok na emoce. S kým mám soucítit? Komu fandit? Parazitují jedni, parazitují druzí. Někdo může držet palce chudým, protože oni byli do svého postavení dotlačeni systémem, někdo zase bohatým. I přes tuto nejednoznačnost musí být nad slunce jasné, že třídní střet je nevyhnutelný. Fajn je i ta symbolika, kterou v sobě mají závěrečná povodeň a lidsky vypjaté finále.

 

 

Bong Joon-hoa „Parazita“ režíroval podle vlastního scénáře a jako vždy, film obletěl ty největší filmové festivaly. Díky dokonalému citu pro mix žánrů a stylistickým přístupům, má na své straně diváky i kritiky. Taková byla třeba „OKJA“ (2017). „MUTANT“ (2006) zase překonal všechny korejské komerční rekordy a filmem „LEDOVÁ ARCHA“ (2013) pobavil i mě! V Parazitovi je to poprvé, co v jeho filmu hrají hlavní roli bohatí lidé.

František Jukl (Fr) hodnotí: 80%
Verdikt: Pro ne-artového diváka bude nejpodstatnější, že se postavy chovají normálně – v rámci příběhu, samozřejmě. Ten je vyprávěný jednoduše, je okořeněn černým humorem a vyvrcholí propracovanou zápletkou. Je to korejská společenská satira. Jejich pohledem je třeba chápat ekonomickou nevyrovnanost a děsivou propast mezi bohatými a chudými. Z filmu by měla být cítit obava, že se tenhle problém nikdy nepodaří vyřešit.

Reklama

KOMENTÁŘE

Zatím nebyl přidán žádný komentář.