U Zlaté rukavice / Der goldene Handschuh: RECENZE

Východoněmeckej emigrant Friedrich Paul Honka byl usvědčenej ze čtyř mordů, což není na masovýho vraha žádný závratný číslo. Režisér Fatih Akin se proto způsobem sobě vlastním zaměřuje hlavně na osobnost sexuálně frustrovanýho alkoholika nevalnýho vzhledu i inteligence a atmosféru Hamburku sedmdesátejch let. Předlohou byl stejnojmennej bestseller Heinze Strunka z roku 2016.

 

Hned úvod celkem slušně napoví, že půjde o film pro náročnýho diváka. Nebo spíš otrlýho. Sice není všechno vidět „doslovně“, ale domýšlet si nedá velkou námahu.

O čtyři roky později (filmovýho času, samozřejmě…) máme možnost poznat Fritze. No, co vám budu povídat: hnusák a úchylák od pohledu. Neměl bych soudit lidi podle zevnějšku, ale my už víme… a sledujeme, že U Zlatý rukavice se dá celkem dobře seznámit. Pravda, není to žádnej pohárovej výběr (Zlatá rukavice je zaplivaná čtyřka), ale pro jeho účely a choutky je dostačující. Ví, že není škaredých žen, jen málo vypitýho alkoholu. A budete to vědět taky, protože v tomhle pajzlu s ním strávíme dost času.

Feďa určuje ráz i směr příběhu. Patří do nejspodnější společenský vrstvy. Tomu odpovídá jeho vzhled, chování, bydlení, práce a obklopení světem plným ztracenejch existencí, kde se ožralý ženský plazej za vůní šnapsu jak podělaní zombíci. Dalo by se říct, že je to celkem silná antifeministická úchylárna plná násilí, chlastu a vulgarit. Mám pocit, že film vznikl hlavně proto, aby provokoval.

 

Záběry na hnusáka prožívajícího delirium, ženská s krámama v prdeli místo v rozkroku… no řekněte sami – nechci nikoho odradit, ale dobrou náladu si odsud neodnesete. Záběry jsou nevybíravý a celý je to spíš drsnej humáč než klasickej horor. A nejvíc je cejtit ten smrad. Fakt, ten smrad z jeho příbytku je všude kolem! Atmosférou, ale i vzdálenejma emocema mi to připomíná film „HENRY: PŘÍBĚH MASOVÉHO VRAHA“ (1986). Není tady moc koho litovat (z mýho pohledu je zde samá kráva a jeden vůl). A vlastně to ani nemá pořádný vyvrcholení. Stejně jako Fritz.

Fatih Akin točí složitý filmy. Viděl jsem „ODNIKUD“ (2017) a přes zajímavej námět byl film průměrnej. Tady mi ani ten námět nepřijde nějak perfektní, ovšem zpracování, dobová atmosféra i postava a život Fritze Honky jsou zobrazeny parádně. To, že mě jeho příběh nestrhnul, je věc jiná. Každopádně mě zaujal v hlavní roli mladej Jonas Dassler.

 

 

František Jukl (Fr) hodnotí: 60%
Stejně jako Trierův „JACK STAVÍ DŮM“ (2018) zaujme Fritz Honka fanoušky filmů o sériových vrazích a otrlý publikum. Ovšem ti na konci okamžitě vyjmenují aspoň tři „drsnější“ nebo zajímavější kousky. Ale abych jen nekritizoval – i tady se najde několik zajímavejch scén a věcí, na který se bude „s láskou“ vzpomínat. Třeba na song „Einmal Um Die Ganze Welt“ v podání Karla Gotta.

Reklama

KOMENTÁŘE

Zatím nebyl přidán žádný komentář.