Viděli jste netflixovského Outlaw Kinga od režiséra David Mackenzie (Hell or High Water)? Jestli ano, tak se odvážím hádat, že se vám líbil. Jedná se o jednu z nejlepších netflixovek. Pokud jste ho neviděli, tak si ho dejte - ale až po Statečném srdci od Mela Gibsona! Jednak na sebe události filmů historicky navazují a druhak je zajímavé sledovat, jak jeden film je romantickým oscarovým snímkem a druhý špinavou tvrdou středověkou řežbou.
Letošní The King režiséra Davida Michôdy mě zajímal, protože mi svým filmovým výrazem připomněl právě Outlaw Kinga a ačkoliv je to dle mého slabší film, tak za těch 140 minut vašeho času stojí. Jistě je to poctivá filmařina. Film sází na svou opravdovost, uvěřitelnost a dobré herectví herců.
Joel Edgerton (Rudá Volavka, Warrior) hraje uchlastávajícího se válečníka, který je mladému princi přítelem v době, kdy žijou podobné životy. Sean Harris (záporák z posledních dvou dílů Mission Impossible) je rádce krále.
Mě však nejvíce pobavil Robert Pattinson, jakožto přidrzlé francouzké princátko.
Jeho role je malá, ale velmi osvěžující, páč každý jeho dialog v kontextu vyhroceného dění dokáže pobavit svou provokací. Škoda, že i jiné postavy nedostaly tolik šťávy a jsou spíše figurkami, které laxně posunují děj do určitých bodů. Kdyby měl The King vybroušenější scénář, tak bych ho opravdu mohl považovat za působivý film. Takto ho mohu považovat jenom za film dobrý. Pamatujme však - dobrý neznamená nezajímavý nebo hloupý.
Jindřich V. (Timothée Chalamet) je princem, synem krále, jenž však není dobrým vládcem. Královská pokladnice se vyčerpává kvůli válce a dochází k vnitřním nepokojům. Jindřich V. není se svým otcem za jedno a tak se od něj distancuje. Na jednu stranu marnotratný syn, který namísto angažování se v politice a přípravě na vládnutí někde chlastá a spí s děvkama. Na druhou stranu člověk vlastního myšlení, který nechce být součástí zabedněnosti svého arogantního otce. Ten však umírá a Jindřich V. se dostane k moci. Kromě koruny zdědí i válku a intriky.
Jindřich V. chce být lepším vládcem než jeho otec a mně byla sympatická jeho snaha o zachování si chladné hlavy a rozvahy. Brzo jsem však pochopil, že se na něj šijí pikle, že se s ním manipuluje a Jindřich V. se stal jenom takovou figurkou. Jak už jsem výše podotkl: scénář by potřebovat ještě vybrousit, protože ač se pokouší o poměrně zajímavé a nezvyklé linky, tak se mu nedaří prodat je s takovou mírou poutavosti, jakou by mohl.
Nevidím problém v tom, že film nehraje na velké zvraty, protože divák ví jisté věci dřív než Král. Film pracuje s tím tématem, že Jindřich V. by rád byl nějakým člověkem, ale okolnosti ho tahají do situací, ve kterých ztrácí sám sebe. Z Jindřicha V. se během filmu stává docela pako, což není zcela klasické.
Zní to dobře, ne? Tohle si přečíst, tak jsem na film hned natěšený.
Nemohu však nepoukázat na to, že jisté posuny v ději nejsou zpracovány s takovou virtuozitou, jakou vládly třeba čtyři první série Hry o Trůny. Ačkoliv jsem tedy sledoval poměrně zajímavý příběh, tak jsem u něj necítil napětí ačkoliv právě to by tomu filmu skvěle slušelo. Potenciál tu byl - jenom by to chtělo vytříbit na papíře.
Trochu mě mrzí, že spousta těch solidních herců je už padesátníky, ale ačkoliv si Timothée Chalamet nastřelil kariéru rolí teplého teenagera a stal se takovým bonbonkem mnoha dívek, tak musím uznat, že je to velmi schopný herec a já doufám, že ho Villeneuveova Duna vystřelí z artovin do první třídy (ačkoliv já rád, když áčkový herec propůjčuje svou tvář i menším snímkům) a budeme ho vídat ve filmech s větším potenciálem, protože tenhle kluk na to má.
The King se neopírá o scény velkolepých bitev, ačkoliv by se jí tam mohlo vecpat dost. Je tu jedna potyčka rytířů 1v1, jedno katapultování hradu (jenže tato scéna nebyla nasnímána akčně) a jedna bitva dvou armád. Právě tato bitva nedostála úrovně bitvy Outlaw Kinga, což je škoda. Je to škoda, ačkoliv se nejedná o žádný velký tříhodinový válečný epos. The King je film, jehož některé aspekty šly zpracovat lépe, ale přesto se jedná o jednu z těch lepších netflixovek a film, který se snaží o vlastní výraz, což je v této době schématických blockbusterů docela vítané.
*nahoře Outlaw King, dole The King
KOMENTÁŘE