Americký režisér Michael Bay dostal od Netflixu 150 milionů a tvůrčí svobodu. Přestože kdysi řekl: "Nepřišel jsem léčit rakovinu, ale bavit lidi," tak kvalita jeho filmů je kolísavá a já se přikláním k názoru, že to s ním jde od deseti k pěti.
Zprvu bych rád zkontextil Bayovu kariéru, protože dnes má reputaci filmaře, který točí bez scénáře a v každých 5 minutách nechá něco vybuchnout.
První dva díly Transformerů jsou ve svém rámci funkčními, zábavnými akčními blockbustery. Druzí Mizerové si neberou servítky. Pot a Krev je jeho nejlepší film, protože stojí na dobrym scénáři a došlo k pozoruhodné syntéze obsahu s formou. Bayův režijní formát dokonale sedl k příběhu o debilním Američanech z posilky, kteří se rozhodnou uzmout si kus z dortu amerického snu. Bay dokázal, že umí natočit dobrej film, ale taky mnohokrát dokázal, že to neumí. Patosem nasáklý Pearl Harbor a Armagedon. Od třetího dílu Transformerů je každej novej díl horší než ten předchozí a teď je tu tohle. 6 Underground. Horký kandidát na nejhorší film Michaela Baye.
Stojím si na tom, že každé dílo by mělo stát na solidnim scénáři, jehož nosnou konstrukcí může být třeba i jeden dobře napsanej charakter (viz. Joker, Až na Krev, Jack Staví Dům, Klub Rváčů, American Psycho, Vlk z Wall Street, Slídil, Taxikář...). Takováto úroveň je však tomuto filmu naprosto cizí. Postava Ryana Reynoldse (Deadpool) je miliardář, který nafingoval vlastní smrt, aby jako "neviditelný" mohl odpravovat vysoce postavené zlouny. K ruce si vzal dalších 5 pomocníků, jimž též pomohl nafingovat smrt (páč smrt poskytne člověku neviditelnost a ta mu zase poskytne svobodu, jasně) a spolu se pokusí zlepšit svět tím, že ho zbaví nějakého diktatora. Dodávám, že stejně jako zbytek, ani záporák zde za nic nestojí.
Celé je to naivní, ale divák by to jistě odpustil, kdyby postavy měly aspoň vzájemnou chemii, když ne individuální hloubku. Vždyť Mizerové II jsou jednou z nejlepší buddy movie. Členové týhle partičky však jenom bezbřeze hláškují, zatímco divákovi koutky úst jenom klesaj s přibývajícími minuty stopáže. Kdokoliv s trochou vkusu si pomyslí, že by postavy udělaly líp, kdyby vůbec nemluvily. Fakt, že zde nikdo nemá pořádnou osobnost, tomu jenom odpovídá. Všechny lze popsat jednou větou - viz.: "umí parkour" nebo "se smyslem pro bratrství". Postavy nemají opravdovou osobnost. Jsou to jenom takové figurky, kolem kterých se má dít ten entertainment (zábava). Přitom je opomíjen fakt, že dobrá postava je sama o sobě entertaiment. Hlavní roli tedy dostal někdo relativně známý (Reynolds), koho si divák dokáže snadno zařadit (třeba takový Deadpool) a zbytek... No zbytek je už jenom zbytek. Kdo dřív přijde ten dřív mele. Film je sám o sobě jistou hrou na něco, replikováním či předstíráním nějaké skutečnosti, ale byz aspektu věrohodnosti to tratí na důraznosti. Jakákoliv intenzita, která by držela diváka v napětí, je nonexistentní. Věci se zde dějou jenom proto, aby se dělo něco dalšího. Nic nemá doopravdy význam.
Vadilo by to však tolik, kdyby samotné dění v jednotlivých scénách bylo zábavné?
Neříkám, že dobrý film nutně musí být solidně vystavěné a precizně gradující drama (ačkoliv ty nejlepší filmy si na tomhle zakládají). Přesto věřím, že režisér by měl mít jistou vizi a cit pro práci s timingem, střihem, obrazem... aby výsledek nepůsobil jako slátanina sestavěná z už divákovi známých vzorců. Všichni dobře známe Bayovi úhly kamery, jenž snímají luxusní auto nebo krásnou ženu (nebo krásnou ženu vystupující z luxusního auta). Obecně nemám nic proti slow motionům, nebo úhlu kamery, které podtrhují ženskou sexualitu. Je to kýč, ale kýč funguje, pokud je udělán správně.
Zde tomu podkopává nohy jistá absence obrazová jednoty. Některé záběry jsou typické bayoviny, jiné vypadají jako počítačová hra, další jsou natočeny na ruční kameru, následující záběr na prostředí vyřešil toporný létající dron a jiné krásně kloužou...
Proto musím znovu zdůraznit slovo "slátanina".
Předchozím odstavcem jsem chtěl načrtnout, že i jednorozměrnej akční film může být vytvořen s jistou láskou k řemeslu. John Wick 3 nebo Mission Impossible: Fallout jsou plné atrakcí, ale obě série neustále brousí úroveň svého žánru a káždá značka eskaluje po svém stylu.
Vím, že existují lidé, jenž jsou k akci naprosto neteční a emočně na ně naopak působí jiné žánry. Já však mám akční žánr rád už od dětství. Dalo by se říci, že pro něj mám slabost. Kvalitní choreografie a nápaditost akčních scén na mě dokáže velmi zapůsobit, avšak kmitající kamera, epileptický střih a trapné hláškování Bayovi novinky mi jen dávají vědět, že film nebyl tvořen s tvůrčí jistotou schopného tvůrce a tím je jakýkoliv pozitivní dojem zamordován. Valná většina diváků se shodne, že nejlepších je prvních dvacet minut. Automobilová honička po Florencii má pár hravých momentů, ale těch je tak málo, že v rámci dvouhodinového filmu výsledný dojem nijak neovlivní.
Barvitá destrukce lidských těl je vizuálně přitažlivá (což třeba dokazuje Jacksonův Braindead z roku 1992), ale v tomto případě explicitní násilí (rating R) nepodtrhuje údernost a atraktivnost samotných násilných projevů, protože akce tohoto filmu není funkční. Funkční akce totiž dokáze vzbudit úžas i napětí, což je přesně to, co 6 Underground nedokázalo.
Netřeba dodávat, že Michael Bay neměl žádnou snahu o zainteresování diváka do dění filmu. Nevidím tedy důvod, proč byste měli věnovat svou pozornost této "reklamě".
KOMENTÁŘE