Andrzej Sapkowski začal s psaním povídek o zaklínači, ale rozrostlo se to na několikadílnou fantasy ságu.
V roce 2002 vyšla absolutně odporná seriálová polská adaptace. Ta je vyloženě nekoukatelná. V roce 2007 pak vyšel první díl herní trilogie, jenž byl fenomenálně završen roku 2015. V tomto případě polská produkce došla nevídaného úspěchu a značku Zaklínač celosvětově proslavila.
Teď tu máme konec roku 2019 a vyšla nová seriálová adaptace - tentokrát z produkce Netflixu a ve výsledku je jen o málo pozorudodnější než ta původní Polská.
Když jsem před 5 měsíci viděl trailer, tak jsem nadšen nebyl. Mnoho mi toho nesedělo a bylo jasné, že tvůrci se vydali nešťastnou cestou. Všechna ta neštěstí mi pak byla důkladně prezentována během oněch osmi dílů. Slyšel jsem, že fanoušci knih a her jsou poměrně spokojení, zatímco ostatní mají výhrady hravně k přehlednosti děje. Seriál totiž prezentuje tři časové linie třech různých postav (Geralt, Yennefer a Ciri). Já osobně se v tom nikterak neztrácel, ačkoliv uznávám, že v narativu divák může trochu plavat. Pro mě byl tento aspekt snad tím nejmenším problémem.
Nemůžu si pomoci, ale samotné obsazení mi bylo trnem v oku nezdá. Teď nemluvím o černoších, kteří ve slovanském prostředí nemají co dělat. Vždyť kouzlo slovanského prostředí bylo nahrazeno nějakym bezpohlavnim fantasy v ošklivých zašedlých kulisách. V tomto kontextu nemá smysl řešit obsazení jiných ras. Jde mi převážně o hlavní postavách.
Možná je to celkovou neatraktivností vizuální stylizace, že mi to celé přijde strašně umělé a ani ta Freya Allan mi na Ciri nesedla. Anya Chalotra postavě Yennefer nevtiskla potřebnou úroveň, okázalou soběstačnost a sílu charakteru. Na druhou stranu, když se dívám na herčky fotografie, tak si říkám, že ten casting nebyl uplně mimo a že je spíš chyba tvůrců, že jí nedokážou vést, že nemá solidní materiál k hraní, že jí během scény v kočáře jde vidět podbradek a vypadá ošklivě, nevábně a napuchle. Takovou Triss zase tvůrci oblékli do hloupého kostýmu, kterej dokáže srazit výstup herce (očividně jsou kastými důležitý, proto mají svou kategorii na oscarech).
Bard Marigold má být nezodpovědnej proutník, ale zde se chová poměrně afektovaně a já si dokonce hledal, jestli herec Joey Baltey není náhodou homosexuál. Cavill dokonale vystihl intonaci hlasu, ale v té bílé paruce vypadá jako šašek. Jeho brada, nos a figura mají od Geralta daleko. Geralet má být šlachovitej a já osobně bych hledal nějakoho s protáhlejším obličejem a ostřejšími rysy. Někoho jako je Keanu Reeves, ačkoliv jsem rád, že zrovna ten s tímto projektem čas neztrácí, když to vidím jak ten celek dopadl.
Kvality filmu/seriálu musí stát na vizuální stránce a scénáři.
Dle mého Witcher nedostál ani jednoho z těchto dvou elementárních aspektů. Výraz seriálu je zkrátka nepěknej, ačkoliv to levné nebylo. Jde znát, že do toho Netflix nacpal prachy. Jsou tu bitevní scény, ptačí oko na katedrálu v plamenech, asi 4 CGI monstra...
Problém je, že rozpočet nebyl dobře využit, o čemž svědčí jakákoliv absence vizuální atraktivity. Opět vzpomínám na válkou zpustošený Velen, na malé vesničky obklopené loukami, na tu barevnou paletu, na Strom Oběšenců a tu rozmanitost nejrůznějších monster... Neříkám, že by seriál měl vypadat ajko Witcher: Wild Hunt, ale neměl by vypadat o tolik hůř.
První bitevní scéna přijde hned v prvním díle a nemá žádnou gradaci. Prostě do sebe naběhne komparz a samotný průběh je unylý. Když si jen vzpomenu na Bitvu Bastarů, Revenanta nebo Outlaw King. Zaklínač se vůbec nechytá na tuto úroveň. Po akční stránce je to zcela neupokojivé.
Je jedno, jestli jde o bitvu armád, souboj s monstrem nebo nebo souboj s několika muží. Soubojů s monstry je pomálu - no třeba taková scéna se Stringou, se kterou má Geralt podle povídky bojovat v její hrobce od soumraku do úsvitu a Geralt tam skoro zařve. V seriálu spolu bojují pár minut a nijak zvlášť pamětihodný to není. Bitva u draka vypadá vyloženě špatně.
Snad jen ten sekec na tržišti v Blavikenu má jistou úroveň choreografie. Geralt tam zabil pár chlapů, kteří si proti němu ani neškrtli. Čekal bych však, že pro dosažení přezdívky "Řezník z Blavikenu" Geralt předvede okázalejší porcování.
Z těchto příkladů si čtenář může odvodit jistou nenaplněnost potenciálu, se kterým já v recenzi vždy kalkuluji.
Scenář pak jen synchronizuje s vizuální unylostí projektu.
Uvědomuji si, že scénáristé meli obtížnou pozici, protože museli poskládat jednotlivé povídky prvních dvou sbírek do uceleného seriálového celku - nebo nemusely?
Problém je, že žádná postava mi nebyla sympatická, což dávám za vinu scénáristům. Dialogy jsou nudné a rigidní. Všichni tam něco říkaj, ale je to opět umělé a chybí tomu jakákoliv spisovatelská virtuozita. Stáčí si vzpomenout na Hru o Trůny, která se může pyšnit perfektní strukturou slovních soubojů, intrik a komplexitou povah jednotlivých charakterů.
Proto mě žádná postava nezajímala. Nebyl jsem do příběhu niktera zainteresován.
Proč mě má zajímat seriálová Yenneref? Jak mi jí seriál prezentoval? Jako arogantní, hloupou a chtivou. Ano, Yenn má být namyšlená, ale taky chytrá a mocná, čehož seriál obstojně nedostál. Geralt říká své: "Když si mam vybrat mezi většim a menšim zlem, tak si nevyberu vůbec" spíše proto, že se to od něj čeká, než proto, že by mi opravdu bylo demonstrováno smyšlení tohoto charakteru. Tohle je podobná scénáristická chyba jako ta, když se divákovi neustále vtírá, jak je záporák nebezpečný, ačkoliv ve střetu s hrdinou vždy prohraje (Voldemortův případ). Je v tom určitá strojenost.
- Abych dokázal, že jenom nekecám, tak tu vyložím příklad, který mě právě napadl.
Nějaký díl by mohl být zaměřen na životní rutinu Zaklínače Geralta. Dostal by v nějaké vesnici zakázku, kterou by začal vyšetřovat. Později by se to zkomplikovalo a musel by se v rychlosti rozhodnout. Učinil by podle dosavadních informací, ale v závěru by zjistil, že stejně mnozí nejsou spokojení a vesnice by mu to dávala za vinu. Takhle by byl vyhnán a se sklíčeným svědomím by odešel. Divák by viděl, že rozepře v tomto světe nejsou černobílé, že Geralt navzdory tomu, co se říká, emoce má a že jeho přesvědčení vychází z jeho vlastních zkušeností.
Jsem si jist, že takovýto díl pojednávající o jednom Geraltovo questu by byl tím nejlepším ze série. Všichni se shodnou, že samotný Cavill jakožto Geralt je tahounem (konkurence je ostatně slabá), přestože má poměrně málo prostoru. Musí se o něj dělit s otravnou Yennefer a nezajímavou Cirilou, jejichž prostřednictvím seriál představuje osudovost, válku, politiku čarodějek.
Na tohle všechno by byl čas. Seriál strašně spěchá a vůbec nepracuje s gradací událostí, od kterých se odvíjí fungování toho světa. Věci se prostě dějou, divák je vidí, ale vlastně mu to je fuk. Nemůžu se zbavit pocitu, že tvůrci na to šli uplně špatně. Byl bych radši, kdyby nám svět začal být prezentován od spodu. Od Zaklínače, kterého si najímají jak sedláci, tak i králové a postupně by se divákovi předkládaly vyšší události tohoto fikčního světa, který já mám přece rád.
Líbí se mi ten koncept, ve kterém existuje magie a tak třeba ženuška, která umře s křivdou na srdci nedojde posmrtného klidu a začne se potulovat po polích jakožto hnijící polednice. Zaklínač pak jako nájemný zabiják monster může být najmut nějakým sedlákem nebo otcem té dívky, aby to vyřešil. Líbí se mi ten svět plnej lidské malosti a všudypřítomně diskriminace. Seriál ve mě však vzbudil jenom nezájem o cokoliv, co se tam děje.
Někteří říkají, že Zaklínač je dobrý béčko. Ne, není, Mandalorian je slušný béčko, protože je jednoduchý ale dějově funkční, zábavný, uspokojivý stránce akce. Netflixovský Zaklínač je nudný a nefunkční. Je to neúspěch, nikoli béčko.
O neatraktivitě tohoto projektu dobře vypovídá poslední scéna seriálu (říkám SPOILER, ačkoliv je to očekávané a beztak to u diváka nevzbudí žádnou emoční odezvu):
Ciri uteče z domu, do kterého o chvíli později muž přiveze raněného Geralta. Žena řekla svému muži, že ta holka utekla a Geralt se jak naměsíčný najednou vydá pěšky do lesa. Jde zhruba tím směrem, kterým běžela Cirila. Chvilku jde a najednou na sebe narazí, jak kdyby si šli naproti. Ciri se snad otočila a běžela nazpátek? Nikoli. Tvůrci jenom potřebovali, aby se tyhle postavy střetly a tak to udělal takovýmto krkolomným obdytým způsobem.
KOMENTÁŘE