Jaké může být komediální drama, které je plné dětského náckovství a (dětského) antisemitismu? Tohle zvláštní spojení nakonec přináší také zvláštní výsledek. Příběh (nepřekvapivě) dopadl dobře. Bohužel se to obešlo bez větších emocí. Jde o trochu jinou protiválečnou agitku a i z toho důvodu film zaujal kritiky a festivalové poroty. Ovšem ani oni nejsou v hodnocení jednotní…
Od začátku to vypadá na „ujetej“ film. Třeba ten oslavný fašistický titulkový úvod za doprovodu „I Want to Hold Your Hand“ od Beatles v německé verzi. Vše se točí kolem Jojo Betzlera. Je to osamělý desetiletý chlapec, nadšený člen Hitlerjugend, jehož imaginárním kamarádem je sám Adolf Hitler. Ten je mu v dobrých i zlých chvilkách oporou a rádcem a nahrazuje mu otce, který válčí na italské frontě. Dříve, než se Jojo na mládežnickém výcvikovém táboře zraní, získá přezdívku „králík“, protože právě tohoto tvorečka nedokáže bezohledně zabít. Zranění nakonec není vážné, takže stále může plnit úkoly ku prospěchu říše. Je jedno, že do konce války už moc nezbývá. Lepit plakáty nebo svážet kovový sběr se hodí vždycky. Jeho matka s ním má trpělivost a jeho nadšení pro fašistické ideje nijak nekrotí. Má k tomu své důvody. Později je sám Jojo konfrontován se skutečností, která nahlodává jeho dětské ideologické a antisemitské postoje…
Nechci prozrazovat zbytečně zápletku, abyste si film mohli užít naplno. Už tak neposkytuje tolik emocí, kolik by si podobné téma zasloužilo.
Výsledek má vypovídat o posedlosti a lásce… a všechen ten humor má sloužit k odlehčení zrůdnosti fašistické ideologie. Režisér a scénárista Taika Waititi natočil parádní Marvelovku „THOR: RAGNAROK“ (2017). Jeho filmy se vyznačují jiným stylem humoru, s čímž občas mají problém nejen diváci, ale i kritici.
Tady mu ten humor celkem vychází. Jojo Betzler není Oskárek Matzerath (PLECHOVÝ BUBÍNEK / 1979), takže jeho chování a naivitu berete s úsměvem. Pak přicházejí na řadu vážnější témata, ale přesto si film zachová jistý nadhled – jen už to není „ujetina“, ale jde spíš o absurdost, která slouží k zesměšnění nacistů. Například v jedné (vtipné) scéně zazní pozdrav „Heil Hitler“ během minuty 31x.
Svým ironickým humorem snímku kraluje kapitán K, kterého se šarmem sobě vlastním ztvárnil Sam Rockwell. Sem zapadá i groteskní asistentka Fraulein Rahm (Rebel Wilson). Právě kapitán K bude asi jediná postava, na kterou si za čas vzpomenete, protože nabídne příležitost k zamyšlení. Scarlett Johansson jako maminka Rosie je fajn. Za roli získává ocenění… jen pro pořádek musím napsat, že její herectví jsem si naplno užil ve snímku „MANŽELSKÁ HISTORIE“ (2019), za kterou má také nominaci na Oscara. Tady se mi pod kůži moc nedostala.
Stejně jako příběh. Jako bych sledoval dva filmy v jednom. Fašistickou zesměšňovačku se spoustou parodujících symbolik versus drama, při kterém bych měl dát průchod emocím a proplakat kapesník skrz naskrz. Výsledkem tak není ani zdařilá satira, ani silné protiválečné drama. Od všeho dostanete kousek. Jednotlivě to funguje. Jako celek už to taková sláva není. Možná kdyby to drama šlo stejně jako humor „přes hranu“. Možná…
Film má výraznou českou stopu. Část filmu se natáčela v Žatci, Úštěku, v Dolních Beřkovicích a bývalém cukrovaru Lenešice. Výtvarnice Nora Sopková je v kategorii „filmový architekt“ nominována na Oscara.
Jde o provokativní látku, která vychází z knižní předlohy belgické spisovatelky Christine Leunens. Román „Caging Skies“, ale není komedií a imaginární přítel „Áda“, jehož chování odpovídá věku svého „stvořitele“, se v ní nevyskytuje. Taika Waititi si ho přidal jako postavičku pro pobavení. To, že do této role obsadil sám sebe, je taky vtípek. Je totiž Polynéský žid.
KOMENTÁŘE