Slunovrat: RECENZE

Před rokem nás děsil Prokletí dědictvím (hereditární, 2018), momentálně oslňuje slunovratu (Midsommar). Newyorčan Ari Aster započal svou režisérskou kariéru před osmi lety krátkometrážních snímkem The Strange Thing About the Johnsons . Už tehdy dokázal, že strachu a hrůze nemusí dominovat krvelačné monstra či duchařské postavičky. Člověk si vystačí sám se sebou a lidé se navzájem vybičovat do trýznivých agónii. Je na divákovi, zda se k Asterová tvorbě postaví v novém inovovaném fraku hororového gurmána nebo nepřekročí stín mainstreamu a bude nadále požadovat klasické ohlušující prvky či vizuální vypiplané obludy.

V aktuálním slunovratu se skupina amerických studentů dostane na spolužákovu rodnou švédskou hroudu oslavit svátek letního slunovratu, který se koná jednou za 90 let. Vztah Dani (Florence Pugh) a Christiana (Jack Reynor) funguje na setrvačnosti, tak se jdou rozptýlit na bláznivý festival dost folklorního ražení do Pelle (Vilhelm Blomgren) rodného Švédska. Spolu s nimi letí i dva kámoši - rozvážný a inteligentní Josh (William Jackson Harper) a prototyp postpubertálním Amiko jménem Mark (Will Poulter).

Čeká je spektakulární devítidenní slavnost protkána rituály v srdci přírody. Tu si zvolila Pelle "rodina" jako základ celé její existence a svými úkony se jí podřizuje. Bez ohledu na možnost vlastní volby v rozhodování. Před námi se rozvíjí dramatická submisivita obalená tranše sounáležitosti. Co se americkým hostům jeví jako příležitost psychotropní si vyrazit z kopýtka, dostává postupně vážně kontury promyšleného rituály počínání.

Aster Slunovrat trvá téměř 2 a půl hodiny. A nenudí. Režisér si dává načas v dávkování švédských tradic. Jsou uhrančivé i otravné. Divákovi se chce vyvrátit celé květinářství. Unifikované stravování, folklór na každém kroku, zápalem slovní či úkonový projevy. Přes postavy amerických studentů se i my nedočkavě ptáme "WTF?", No švédská komunita nás spolehlivě ignoruje, přepne do rodného jazyka, případně okrajově nastiňuje nejbližší událost.

Produkčně film zastřešila společnost A24, která stála i při jeho předchozím prokletá dědictví , komerčně úspěšných snímcích pokoj Lennyho Abrahamson či Ex Machina Alexa Garland, ale i při nezávisláckom snovém kultu jménem Spring Breakers . Hororová drama Slunovrat podobně jako The Witch staví na atmosféře, folklórní výpravě a charakterech. Uvnitř mladé Dani se bije pocit opuštěnosti s touhou najít spřízněné duše. Zejména přes její optiku sledujeme a nechápeme určité body obřadů. Hrozivě se na komunitní atmosféře podílejí i tamní děti, které vlastně reprezentují hlubokou zakořeněnost jejích členů v jejich způsobu životě a nazírání na něj.

Režisér a scénárista v jedné osobě výborně pracuje se svým námětem "přepnutého" sektářského uvažování a často necitlivého řízení v kontrastu s jejím oslav radostným charakterem. Film se svojí myšlenkou velmi podobá found footageovému The Sacrament Tia Westa, ale vypráví obřadněji a nenabízí možnost konfrontace s přistěhovalci. Zpracováním v rámci hororového žánru ho režisér zase inovuje podobně jako Jordan Peel ( Get Out , Us ). Se svým kameramanem Pawła Pogorzelski vytváří Aster dusnou atmosféru nezbytnosti určitých kroků, ale i poutavé přírodní scenérie, za skvostného vibrujícího podmaz The Haxan Cloak.

Lucie Opltová hodnotí: 80%
Slunovrat vtahuje diváka do magického světa slavení přírody, které se člověk absolutně podvoluje. Konkrétně pro nadšence Ari Aster připravil citlivě gradující a znepokojivou atmosféru švédského folklóru s nesmírnou dávkou ritualizace řízení členy komunity. Prostředím a mentalitou se o slunovratu více hodí mluvit jako o mysteriózní psychodrama. Zvrácenosti lákají a v trochu přemrštěné a preritualizované stopáže určitě uspokojí potřeby náročnějšího fanouška i hororového žánru.

Reklama

KOMENTÁŘE

Zatím nebyl přidán žádný komentář.